Je neděle ráno a já píšu svůj první příspěvek na svůj první blog.

I přesto, že nápadů a způsobů na psaní, sdílení, nebo jinou komunikaci (nežli tu face to face) bylo hodně, nikdy jsem to nějak nedotáhla do konce. Možná to byl strach – ze zásahu do mého soukromí či názoru ostatních, ale řekla bych, že spíše pohodlí, lenost a výmluvy často spojené s negativní bublinou okolo sociálních sítí.

Ale to vem čert, teď polo-sedo-ležím v posteli, užívám si ranní kafíčko a nemám strach, ani se nevymlouvám.

Dneska je to přesně 22 dní od mých narozenin, a až dnes si zcela definitivně uvědomuju,
že jsem zase o rok starší. 

Je mi 25 let. Což nezní špatně. Ale je to zvláštní. A ještě víc zvláštní je fakt, že 16 let let (věk, ze kterého si pamatuji tak moc/z večerů tak málo :D) – mi bylo před 9 lety. To už zní o něco hůř. Je to zvláštní a trochu strašidelný – jak moc rychle to uteklo?! Vždyť přeci 16-9=7 – v 7 letech jsem byla ještě dítě a v 16 už já. 

Proč je rozmezí let člověka od 7 až 16 let taková doba, vlastně taková “půlka života”, a rozmezí od 16 do 25 let je skoro (ne)matematická rovnice.

Vnímá to někdo z vás taky tak? Proč máme tendenci ten čas s věkem vnímat tak – jinak?

Jsem skoro přesvědčená o tom, že proces zraní mého těla a duše bude čím dál tím méně akurátní mé mysli, ale co, vždyť člověku je přeci tolik let, na kolik se cítí. Navíc máme všichni stejný metr. Ať už chceme nebo ne. Někdy si říkám, jak málo si uvědomujeme, že nás čas tady není nekonečný, ale má nějaké omezení, možná i kratší, nežli si sami myslíme. Bohužel. Bohudík. Ale o těhle myšlenkách třeba jindy.

A tak tedy světe, pro dnešek, díky, že jsem – teď a tady, zdravá a šťastná, o rok starší.

za 25 let na tomhle světě
(čvrtstoletí zní docela přísně!)

za místo na spaní
(nebo polo-sedo-ležení), protože jak by řekl Theodor Fontane:
„Co je štěstí? Talíř polévky, místo na spaní a žádné bolesti. Není to samo o sobě dost?“ 🙂 

za kafíčko tak dobré, že i ten můj svět nachvilku stojí, a já JEN jsem
PS: Moje Latte Art je stále v procesu, ale …vidíte tam tu vílu!?